Milá maminko

Milá maminko,

teprve, když jsem se stala sama mámou, začala jsem chápat, co jsi pro mě celý život dělala.

Nyní vím, jaké to je mít dítě a cítit, jak srdce exploduje radostí.

Vím, jaké to je sedět celou noc s nemocným dítětem v náruči a konejšit ho.

Vím, jaké to je jít do postele s vědomím, že jsem udělala vše, co bylo v mých silách, ale přála bych si udělat mnohem víc.

Vím, co skutečně znamená vyčerpání – nejen unavené tělo, ale i mysl.

Vím, jaké to je stávat každé dvě hodiny k miminku, které vyžaduje další krmení.

Vím, jaké to je vymýšlet a uvařit jídlo, které bude zas a znovu odmítané.

Vím, jaké to je cítit se, jako by toho bylo příliš.

Teď už to všechno vím.

A chi ti poděkovat.

Děkuji, že jsi byla vždy u mě, že jsi neutekla. Děkuji, že jsi mě podpořila a vyslechla vždy, když jsem tě nejvíc potřebovala. Jsi pro mě inspirací.

Houpala jsi mě, krmila, oblékala a milovala jsi mě, i když jsi chtěla zavřít oči a lehnout si do postele.

Tvá oběť není zbytečná! Jsem tím, kým jsem, protože jsi mě dovedla do mého života.

Jsem teď máma a mám své malé. V nejtěžších dnech se podívám na své dítě a řeknu si, že Ty jsi to zvládla se mnou, já to zvládnu se svým dítětem.

Děkuji, mami, že jsi!

S láskou, Tvá dcera